Protože ji i letos čeká 1000 mil pro jeden cíl poslala jsem ji s budoucími majiteli Jessie ( její vnučky ) na 5 denní výlet do Jeseníku. První den i přes horko se vyhrabali na Kralický sněžník a uťapali nějakých 26km. Mají můj obdiv, já na něm byla jen v konském sedle a rozhodně ne v tomhle počasí. Nahoře na chvíli odpadla ale pak si zas vesele užívala výletu
Druhý den: 18 km presun nas vedl od Adeliny studanky, pres krasnou novou kaplicku, Kunetickou horu, Medvedi boudu, turistickou chatu Paprsek, az k Cisarske boude. Nezbytna Holba na chate Paprsek prijemne osvezila nas dvounohe, zato Ebi to zvladala v kazdem potoku, praminku i kaluzi. Odmena v podobe luxusni Cisarske boudy s krbem na uvareni vecere a rozlozeni prijemneho spani byl opravdu skvely bonus po dnesnim dni. A zitra huraa na Kepernik a Svycarnu
Treti den je za nami! Uspesne jsme do toho slapli a udolali nejakych 25 km. Pocasi nam pralo, protoze se prijemne ochladilo, slunicko se casto schovavalo za mraky a nam trem se slapalo jedna basen pres Ramzovou, Sirak, nadherny vrch Keprnik, Cervenohorske sedlo a na Svycarnu. I tak byly posledni dva kilometry do kopce narocne. Ebi pri pohledu na Svycarnu neskutecne zabrala do kroku a doslova jsme dobehly do cile :-D vyuzili jsme chladneho pocasi, chuti na sprchu a teplejsiho noclehu a objednali si pokojicek v nejstarsi chate v Jesenikach. Ebi skocila do postele a uz chrupka
zitra nas uz ceka Praded!
den čtvrtý: se ukazal zcela nejnarocnejsim - unava a bolest vsech moznych casti tela se ozyvaly. Nechali jsme se ukonejsit lehkym vystupem na Praded a obedem na Ovcarne. Myslim, ze na boruvkove knedliky jen tak nezapomenu,protoze diky nim jsem cestou na Petrovy kameny malem pustila dusi a vratila obed :-D Az k Jeleni studance slo vsechno jako po masle, nez doslo k osudovemu rozhodnuti sejit po zlute Certovou stenu. Tady si sahl na dno sil a posileni bicepsu Stepan - v Ebi se probudil vlk-lovec a tak v narocnem divokem terenu musel krotit a brzdit kazdy pokus o uloveni zvere. Ze jsme si pak zasli zbytecne 2 km, dorazili do Vernirovic uplne K.O., najedli se a sli za tmy hledat nocleh pod sirak byla uz jen tresnicka na dortu.
Mission complete! Posledni den putovani je za nami a my naslapali peknych 100 km.
Ranni probuzeni pod sirakem na sjezdovce ve Vernirovicich nam vlilo optimismus do zil na poslednich 10 kilometru do Velkych Losin. Cekani na vlak jsme zkratili vyletem k pamatniku upalenych losinskych "carodejnic" a pak se presunuli do Sumperku. Kratka prochazka mestem, navsteva Muzea carodejnickych procesu a luxusni obed nam zaplnily posledni den prozmenu kulturnimi prozitky ;-)
Cesta do Prahy uz pak utekla rychle a my uz odpocivame - jak jinak, nez v postelich... Bylo tam moc krasne a do Prahy se nam ani za mak nechtelo. Tak snad zase priste a dekujeme za pujceni Ebinky, ktera nam byla uzasnou spolecnici
zitra nas uz ceka Praded! 
Komentáře
přidat komentář